V tomto rozhovoru sdílí Michal Ambler, AI Lead v poradenské firmě EY, svůj odborný vhled do aktuálního stavu a potenciálu umělé inteligence v byznysu a společnosti. Od významu AI pro veřejný prostor, přes její implementaci u klientů, až po etické výzvy a strategie pro úspěšnou integraci AI do firemních struktur.
Michale, jak se umělá inteligence projevuje u vašich klientů a obecně ve firemním prostředí?
Celý rok 2023 byl znát obnovený zájem o AI, jakkoliv je součástí našich služeb už dlouhé roky. Klíčová slova bych shrnul jako zvědavost, nadšení a obavy. V českém firemním prostředí lze potkat jen extrémně málo expertů na umělou inteligenci, takže jedna z našich rolí je pomoci klientům se zorientovat a rozbít některé mýty, které létají všude kolem nás. Protože umělá inteligence je celý obor, kam a kudy se konkrétní firma v jejím využití vydá, může být velmi rozmanité – právě hledání toho směru teď vidíme nejčastěji.
Jaké strategie investic do AI volí generální ředitelé pro maximalizaci přínosů pro jejich společnosti?
Minulý rok se vyznačoval dvěma zcela odlišnými přístupy. Část decision-makerů se velmi úzkostlivě soustředila na detailní analýzu konkrétní aplikace, rozvažovala možnou návratnost, rizika, apod.
Druhá část byla odvážnější a soustředila se na iniciaci pilotních projektů, sice v omezeném rozsahu, ale bez potřeby předem definovat návratnost nebo jiné KPI. U tak mladé disciplíny, jako je třeba využití velkých jazykových modelů v korporátní praxi, je ten druhý přístup zcela legitimní, protože díky tomu se daná technologie dříve dostane do rukou uživatelů a i osvěta je tedy rychlejší.
Jak se liší rychlost adopce AI řešení od původních očekávání?
Těžko se mi definují očekávání trhu obecně, ale v konkrétních případech vidíme častěji spíš překvapení z toho, jak rychle může implementace nějakého prvního případu užití proběhnout, tedy že AI aplikace nemusí znamenat pokaždé roční iniciativu. Například postavit základní verzi agenta, který umí pracovat s bází psaných dokumentů a odpovídat na obsahově komplexní otázky, může být záležitost třeba dvou měsíců.
Brzdou především u velkých korporací je klasicky red tape – mnoho firem například z finančního odvětví se dostalo i jen k samotné privátní verzi ChatGPT až ke konci roku a implementaci na něm postavených řešení zatím jen tuší.
Přináší integrace AI do podnikových procesů nějaké etické výzvy?
Dovolím si říct, že AI aplikace vzbuzující etické otázky jsou minimálně u nás zatím ojedinělé. Jsme stále na začátku adopce AI v běžných firemních procesech, a této nízké maturitě odpovídá i relativně nízká komplexita těchto řešení. Pokud mi umělá inteligence například jen třídí data z finančních systémů do logických celků a pomáhá mojí analytické činnosti pro tvorbu pravidelné zprávy, pak žádné etické body k řešení nemám. A takové povahy je teď 95 % aplikací, které u našich klientů rezonují. Výjimka může být například oblast lidských zdrojů – tam může být na místě opatrnost, především kvůli rodící se regulaci EU, se kterou otázka etiky úzce souvisí.
Co rychlost adopce AI vzhledem k situaci na trhu práce?
Jednou z hlavních výzev pro adopci AI ve firmách je velký nedostatek AI specialistů. Může za to kombinace faktorů – jednak velké jazykové modely jsou i pro širokou odbornou veřejnost pořád novinka, navíc ale nedostatek specialistů na datovou vědu jako takovou byl cítit i v předchozích letech. Narozdíl od aplikací “tradičního” AI (před příchodem velkých jazykových modelů) je zde navíc klíčová práce s přirozeným jazykem v řeči dané země a pro implementaci je tato místní znalost nutná. Tento časový nesoulad mezi potřebou trhu implementovat řešení, k jejichž implementaci bude specializovaný skillset teprve v příštích měsících a letech vznikat, bude tento rok firmy bolet.
Jaká byla největší výzva při změně mindsetu k adopci umělé inteligence ve vaší korporátní kultuře?
Myslím, že procházíme podobnou výzvou jako většina velkých firem, jen to máme ještě o něco těžší: potřebujeme rychle inovovat, ačkoliv máme množství interních pravidel, schvalovací struktury. Plus jsme z povahy původně auditní firmy relativně konzervativní. Ale navíc musíme být o něco rychlejší než naši klienti. Výsledek je nutně dvourychlostní – náš mindset je extrémně proklientský a naše AI služby se neustále přizpůsobují a vylepšují, zatímco ve vlastních interních funkcích jsme zákonitě pomalejší a opatrnější.
Jaký dopad může mít AI na transformaci tradičních průmyslových odvětví?
Umělá inteligence může pomáhat jak s byznysovými funkcemi, které přímo souvisí s předmětem činnosti firmy (např. banky používají AI pro personalizaci nabídek pro svoje klienty), tak i s funkcemi administrativního, back-office typu (např. reportingové činnosti na finančním oddělení). A právě tyto podpůrné procesy vykazují často velký potenciál pro automatizaci, bez ohledu na odvětví a jeho vyspělost. Přispět k ní může i jen nový šikovný IT proces, softwarový robot…a nebo třeba AI. Klíčová zde bude postupná komoditizace některých AI řešení, jejich zlevnění a standardizace – podobně, jako když i tradiční firmy dnes běžně nakupují sofistikované IT nástroje.
Mění umělá inteligence přístup k řízení lidských zdrojů?
Zatím řekněme velmi pozvolna. Oblast HR je relativně citlivá a v tomto ohledu spíše konzervativní. I relativně jednoduché a dobře představitelné aplikace s cílem automatizace, například vytěžování informací ze CVs uchazečů, s sebou nesou etická úskalí. Správnou cestou se zdá být tzv. “augmentation”, tedy zlepšování a zrychlování procesů pomocí asistivních AI nástrojů, kdy zaměstnanec v různých částech svojí agendy využívá AI s cílem ne být nahrazen, ale skrz kooperaci s umělou inteligencí být efektivnější.
Můžete pojmenovat klíčové faktory pro úspěšnou integraci AI do firemní kultury a procesů?
Především je to osvěta. Bez pochopení hlavních aspektů technologie s tak velkým nánosem mýtů a nesprávných představ, povědomí o principech jejího fungování a pragmaticky podaného zaškolení to nepůjde. Pokusů o zapojení AI do různých firemních procesů bude mnoho, některé se povedou a některé příliš ne. Nesmíme jít cestou “AI za každou cenu”, protože tato cena bude vysoká – nejen finančně vzato, ale i v narušené důvěře těch, kteří by ji měli používat.
Jak vidíte vliv umělé inteligence na veřejný prostor a společnost jako celek v současné době?
Zdá se být definován prakticky plošným nepochopením. S pokračujícím prohlubováním praktického využití umělé inteligence v byznysových aplikacích se rozevírají nůžky mezi tím, co my jako praktici potkáváme každý den, a jaké otázky řeší různé veřejné osobnosti, influenceři nebo i třeba uznávaní vědci. Praktické využití se rozšiřuje relativně pomalu a jen krok po kroku, zatímco ve veřejném prostoru se řeší otázky samotné existence lidstva nebo budoucnosti v řádu dekád.
