Společnost Talentwork se už více než 6 let věnuje vzdělávání lidí za účelem naplnění jejich potenciálu. Nyní spouští program emočního rozvoje, který připraví účastníky po zralostní stránce na maximální využití AI technologií. Přehlédnout se však nesmí psychologická rizika práce s umělou inteligencí, říká Co-Founder společnosti Michal Martoch.
Jak dlouho existuje Talentwork a co byla vaše motivace k jeho založení?
Posláním Talentworku je provázet lidi a firmy k naplnění jejich potenciálu. Talentwork jsme založili v roce 2016 společně s mou ženou Monikou Martochovou Dudovou. Rozvoji se oba věnujeme více než 20 let, kdy jsme oba začínali své pracovní kariéry jako učitelé na ZŠ. A právě aspekt individuálního rozvoje každého jednotlivce nám ve standardním školství chyběl.
Jaký je váš přístup k práci s potenciálem člověka?
Původně jsme začínali s rozvojem silných a slabých stránek. Postupně jsme zjišťovali, že to podstatné leží mnohem hlouběji. Že každého z nás ovlivňují získaná přesvědčení (např. “Nemůžu být nikdy podnikatel”, “Vždy musím poslouchat svého šéfa”, atd.) a hodnoty (co považuji za důležité), naučené zvyky/zlozvyky, nenaplněné potřeby, o jejich naplnění usilujeme. Že nás naprosto zásadně ovlivňují naše emoce (potlačené emoce nás mohou snadno zablokovat), traumata (nezpracovaná zranění z minulosti) a obranné mechanismy (jak si obhajujeme sami před sebou své osobní selhání).
Tohle vše vytváří jedinečný osobní mix našich předností, které nám pomáhají naplnit náš potenciál a současně složitý mix omezení, které jej naopak blokují.
Klientům pomáháme tento mix zmapovat s využitím různých diagnostik, zpětných vazeb, koučovacích rozhovorů, sebereflexních cvičení a následně je provázíme (vzdělávání, koučování a mentorování, terapeutické techniky, atd.) v odstranění bloků a zvyšování osobní emoční zralosti. Ta vede k tomu, že člověk změní pohled na sebe, svůj život a s řadou věcí se dokáže vypořádat mnohem rychleji a ke své větší spokojenosti.
Na čem nyní pracujete nebo co chcete rozvíjet?
Aktuálně spouštíme pro veřejnost dosud uzavřené programy Emočního rozvoje, které mají připravit lidi po emoční a zralostní stránce na maximální využívání AI technologií (jazykové modely, generativní grafické modely, atd.) a ochotu všechny tyto změny akceptovat a přetavit do užitečného využití. Současně jim má tento emoční rozvoj pomoci minimalizovat negativních dopady na jejich psychiku, které vznikají tlakem na změnu hned na několika frontách – jako tlak na nové IT dovednosti a znalosti, tlak na pracovní rekvalifikace, ohrožení příjmů v případě nahrazení aktuální pracovní pozice AI technologiemi, ohrožení budoucnosti a základních hodnot/jistot atd.
Poslední rok také intenzivně pracujeme na aplikaci, která by měla pomocí HR pracovníkům, manažerům a ředitelům významně urychlit rozvoj potenciálu jejich lidí a týmů a zacílit je plně na potřeby firmy s největším dopadem. Zde počítáme také s intenzivním využitím AI.
Jak probíhá váš program emočního rozvoje? Jaké jsou jeho hlavní metody a nástroje?
Pro podporu firem v oblasti emoční odolnosti a zralosti jejich lidí za účelem rychlejší a hladší akceptace nejen AI technologií máme roční program. Proč roční? Lidský mozek není počítač, do kterého nahrajete nové dovednosti a on okamžitě začne fungovat dle nového SW. Vždy musí dorůst nová neuronové spojení v mozku, které je potřeba pravidelně podporovat, aby dorostla do minimálně potřebné velikosti a síly.
Program emoční rozvoje se skládá z 15 půldenních workshopů, kdy se řeší problémy a otázky za předchozí období z praxe a denního života účastníků, následuje nový obsah složený z nutné teorie, sebereflexe, diskuse a sdílení ve skupině účastníků. Na další období pak dostanou rozvojové úkoly pro práci s druhými lidmi a sami se sebou. Současně pracujeme s malými rozvojovými skupinami 5-8 účastníků, aby mohlo docházet k velice aktivnímu zapojování všech lidí. Vlastní rámcový obsah je k dispozici na našich stránkách.
Jaká jsou podle vás hlavní psychologická rizika práce s AI, zejména s jazykovými modely jako ChatGPT?
ChatGPT extrémním způsobem zrcadlí naše vnitřní emoční a mentální nastavení včetně všech nešvarů v komunikaci. Kdo s jeho pomocí začne hledat konec světa, tak jej najde. Kdo tam hledá technologický optimismus, tak je také nalezne. Jestli se zeptám otázkou: Co je dobře na tématu XY nebo Co je špatně na tématu XY, tak vždy dostanu od AI odpověď.
Jestli to nakonec dopadne dobře či špatně, tak to neurčuje ChatGPT, ale naše vlastní naučená přesvědčení, emoční spouštěče, obranné mechanismy, nezpracovaná traumata, atd. Na to pak navazují naše často podvědomé zažité komunikační vzorce chování (např. empatické, bojácné, agresivní, manipulační, ironické s pasivní agresí, atd.) AI je skvělá příležitost naučit se komunikovat lépe, lidštěji, empatičtěji a to jak k sobě, tak ke druhým. Bohužel pokud někdo nenávidí sám sebe (ale neví o tom), tak ho v tom AI jen utvrdí.
Jak se dá naučit akceptovat a využívat AI jako pomocníka a ne jako konkurenta nebo hrozbu?
Tuto otázku bych ještě doplnil – jak se vymanit ze závislosti na AI ve smyslu je to můj nejlepší rádce, kterému bezmezně věřím, aby se nestal mým bohem či Guru, který má návod na celý můj život.
Psychologie popisuje úrovně zralosti člověka – viz níže tabulka stupňů zralosti dle Roberta Kegana. Pokud má člověk stupeň zralosti 2, kam patří téměř polovina dospělé populace (45 %), tak základní popis se vyznačuje tím, že takový člověk naplno důvěřuje autoritě a neumí/nechce ji zpochybňovat, protože by si tím vytvářel vnitřní konflikt. Současně potřebuje schválení od takové autority.
Při využívání AI to znamená, že co řekne AI, tak je svaté. Stejně tak, když mi jiná autorita (můj rodič, šéf, odborná autorita) řekne, že AI nefunguje nebo je k ničemu, tak ji opět poslechnu a budu AI ignorovat nebo bojkotovat.
Od stupně zralosti 3 dochází ke zpochybňování výstupů AI ve smyslu blouznění, ověřování faktů, čerpání z více zdrojů apod. Pro úspěšné využívání AI to považuji za naprosto klíčové!
Jak se dá připravit na změny ve firmách, které zavedení umělé inteligence přináší? Jaké jsou možnosti rekvalifikace a rozvoje nových dovedností?
Mimo kompetence umět se ptát a skládat kvalitní dotazy, tak je klíčová podpora emoční zralosti směrem k vyšším stupňům. Tu zajišťuje vertikální rozvoj. Bohužel většina rozvoje ve firmách patří aktuálně do oblasti horizontálního rozvoje.
Vertikální rozvoj učí přijímat zodpovědnost za sebe a své emoce, učí zpochybňovat autority, postavit se za své názory, i když je to nepříjemné, vyrovnávat se rychleji se změnami a nejistotou, rozumět sám sobě, svým potřebám, umět identifikovat svá traumata apod. A to vše ve vztahu k sobě a také ke druhým lidem v týmu, firmě či rodině.
Firmy by měly své lidi učit nejen IT a lingvistické dovednosti na správné dotazování či bezpečnost práce s daty, ale současně s tím zvyšovat také emoční odolnost a zralost svých lidí. Jinak je pouze otázkou času, než se ta nejslabší noha stolu zlomí a jídlo se sesype na zem. Naším cílem v Talentworku je upozorňovat na tento nesoulad, který se stále více prohlubuje a současně poskytovat podporu k nápravě.
Firmy tlačí na technologie, ale často zapomínají, že lidé nejsou roboti a mají své prehistorické podvědomé a nevědomé vzorce chování a cítění. A právě ty rozhodují úplně nejvíce o tom, jak úspěšně se podaří technologii zavést nebo jestli se zvedne vlna odporu, frustrace, nenávisti. Více než 15 let jsem se věnoval zavádění výrobních a IT technologií, takže bych mohl o tomto tématu vyprávět velice dlouho…
