Tento text je autorským článkem Tomáše Ditrycha z Mavericks | Posledních pár týdnů se snad o ničem jiném nemluví. Lidé nechávají ChatGPT napsat články, opravit zdrojové kódy nebo naplánovat dovolenou. Již málokdo pochybuje, že má tato technologie obrovský potenciál, ale ne každý si uvědomuje, že její užívání s sebou nese i právní rizika.
Co je to generativní umělá inteligence?
Generativní umělá inteligence dokáže na základě vstupu od uživatele a tréninkových dat vytvořit různé druhy obsahu, včetně zvuků, kódů, obrázků, textů nebo videí. V současnosti nejznámějším softwarem využívajícím tuto technologii je bezesporu ChatGPT, který byl zpřístupněn široké veřejnosti v listopadu 2022. Potenciál generativní umělé inteligence je ale daleko širší a již dnes se využívá v řadě průmyslových odvětví; pomáhá například při analýze lékařských snímků nebo k přesnějším předpovědím počasí.
Generativní umělá inteligence a autorské právo
V září 2022 se americká umělkyně Kris Kashtanova stala první osobou, které se podařilo u Úřadu pro autorské právo v USA zaregistrovat svoje umělecké dílo (komiksovou knihu), které bylo vytvořeno pomocí programu Midjourney. Již měsíc poté však Úřad oznámil, že plánuje tuto registraci odejmout, neboť podle vlastních slov přehlédl využití umělé inteligence při tvorbě díla. Je tedy nepochybné, že nebýt tohoto opomenutí, Úřad by dílo nikdy nezaregistroval, a to právě z důvodu zapojení umělé inteligence. Jak by tomu bylo u nás?
Jako autorské dílo je chráněn jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora vyjádřený v objektivně vnímatelné podobě. Jinými slovy, musí se jednat o původní, originální výtvor autora, případně i kompilát, při kterém autor využil své vlastní tvůrčí schopnosti, čímž vytvořil určitou přidanou hodnotu, nikoli pouhou kopií díla někoho jiného.
Podle právních řádů většiny států může být autorem pouze člověk, tedy nikoliv právnická osoba, opice nebo dokonce stroj. Je však možné považovat za jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora dílo, které vytvořila umělá inteligence na základě jiných, na internetu dostupných děl, přičemž jediným podnětem od autora bylo zadání pár pokynů do aplikace?
Argumentem pro ochranu takového díla může být fakt, že umělá inteligence nejenom přebírá již existující data, ale zároveň generuje nové, vlastní výstupy. Ani tato „vlastní“ činnost umělé inteligence však není stoprocentně originální, nýbrž jen odvozená, naučená ze vstupních dat, které do ní programátoři vložili. Nefunguje tak ale i lidská kreativita? I lidé pouze kombinují již existující prvky do nových celků.
Neznalost obchodních podmínek neomlouvá
OpenAI (provozovatel ChatGPT) ve svých podmínkách užívání služby uvádí, že uživatel aplikace má publikovat dílo pod svým jménem a zároveň informovat čtenáře, že obsah byl vytvořen umělou inteligencí. Pro případ, že dojde k porušení autorských práv nebo jiných práv duševního vlastnictví třetích osob se OpenAI zbavuje jakékoliv odpovědnosti. Výše uvedené tedy minimálně naznačuje, že OpenAI nemá zájem o autorství umělé inteligence, což by koneckonců v rámci našeho právního řádu ani nebylo možné, jak jsme si vysvětlili výše.
Pokud používáte software Midjourney, získáte všechna práva na vygenerované obrázky pouze v placené verzi PRO; z bezplatných účtů lze generovat obrázky jen pro nekomerční použití. Midjourney si ponechá celosvětovou, neexkluzivní a neodvolatelnou licenci k vygenerovanému obsahu. Lze však předpokládávat, že bude díla využívat jen pro demonstraci a zlepšování svého produktu; nebylo by obchodně výhodné vytěžovat díla svých uživatelů.
Obchodní podmínky jsou jedna věc, druhá bude, jak se k problému postaví soudy. Je nepochybné, že bez pokynu uživatele by aplikace sama o sobě žádné dílo nevytvořila. Podnět uživatele tedy rozhodně hraje významnou roli. Ale stále je to umělá inteligence, která výstup vytváří. Máme ji tedy brát jako nástroj, stejně jako Photoshop nebo filmovou kameru? Bude proto zajímavé sledovat, jak na autorství takového obsahu bude nahlížet soudní praxe.
Pozor i na práva třetích osob
Třebaže se váš výsledný obrázek či text může v konkrétním případě jevit jako originální, nelze vyloučit, že se AI inspirovala jiným autorským dílem na internetu do té míry, že bychom jeho zveřejněním porušili práva jeho autora. Obecně je dobré mít přehled o podobných dílech konkurence a průběžně monitorovat, co nového je na trhu. Text a jeho části doporučujeme před zveřejněním vygooglit, abyste našli alespoň tu nejočividnější shodu, obrázky pak projet přes Google Images. Riziko porušení cizích práv se také výrazně snižuje tím, že dílo člověk později sám modifikuje a nenechá ho tedy čistě v podobě, v jaké mu ho nabídla umělá inteligence.
V současné době probíhá v zahraničí několik soudních sporů týkajících se ochrany autorských práv ve spojení se zapojením AI. Jejich výsledky by do budoucna mohly zásadním způsobem ovlivnit náhled na generativní umělou inteligenci i v tuzemsku. Na společnosti Microsoft, GitHub a OpenAI byla podaná hromadná žaloba za porušování autorského práva tím, že umožnily nástroji Copilot, systému vytvářejícímu zdrojové kódy, přebírat licencované úryvky kódu z veřejných zdrojů bez uvedení autorství. Společnostem Midjourney a Stability AI vyvíjejícím umělecké nástroje umělé inteligence zase čelí nařčení z toho, že využívají data umělců získaná z internetu, přičemž se tím měly dopustit porušení práv milionů z nich.
Etické problémy
Využití umělé inteligence, a to nejenom té generativní, má i společenský a etický rozměr. Jako zastánci technologie a inovací vítáme jakékoliv nové objevy, které nám umožní zvýšit produktivitu, vylepšit zdraví a pomoct nám s úkoly každodenního života. Avšak i ty nejlepší myšlenky mohou mít svá negativa. Již dnes se ukazuje, že AI technologie lze zneužít např. k neoprávněnému nabourání počítačových systémů a vytváření falešných obrázků a videí osob. Je také potřeba pamatovat na to, že zdrojovým materiálem pro tyto chatboty je internet, a i když je na internetu mnoho důvěryhodných a relevantních zdrojů, je tam zároveň spousta dezinformací, nebezpečné ideologie a kriminality. Musíme se naučit užívat umělou inteligenci správně a co nejvíce se snažit eliminovat její negativní dopady.
Závěr
Důkazy o obrovském pokroku generativní umělé inteligence se k laické veřejnosti dostaly teprve před pár měsíci, ale již teď testuje limity stávajícího autorského práva. Jedná se o technologii, o které ještě hodně uslyšíme, a s kterou se budeme potkávat na denní bázi. Kromě mnoha výhod a využití s sebou přinesla i spoustu otázek, na které v současné době ještě neznáme jednoznačné odpovědi. Zákonodárce i soudy před sebou mají mnoho důležitých rozhodnutí, na jejichž správném řešení může záviset naše ekonomická situace na roky dopředu.
Tento text je autorským článkem Tomáše Ditrycha z Mavericks.
